Aneb Red popisuje svou cestu za štěstím!
Opona se otvírá, přichází první dějství ? Čas: pondělí 23 červen 2003 , Místo : Praha



Vše začalo když mě táta odvezl do Prahy na Černý most . Předtím jsem si musel vymyslet komplikovanou kamuflážní operaci , aneb do Ameriky jsem měl jet se svým kamarádem , všechno šlo dobře , až do dubna , kdy ho začala zlobit štítná žláza a tak z toho vycouval . A kdy jsem to hodlal oznámit doma , předtím než jsem se dostal ke slovu , moji rodičové spustili , máte už seznamy co všechno bude potřeba a další věci . Nedokázal jsem v tom okamžik zareagovat moc rychle a tak jsem řekl , že všechno máme , nic není problém. Když jsem se pak nad tím zamyslel , usoudil jsem , že jsem udělal dobře . Že by mně pustili samotného do Ameriky , heh , mne ? Co neprojel skoro nic oproti svému bráchovi. Nebuď naivní Ondro , to by neprošlo ani omylem .
Ale vraťme se zpět na Černý most. Byl jsem vypuštěn a nabral jsem kurz na letiště , když tu začal můj vnitřní červíček se mne ptát jestli jsem se úplně nezbláznil ? Proč ? Sám samotinký do Ameriky , na 3 měsíce , kde když se něco pokazí , tak my můj zadek nikdo nezachrání . Ondro , ty jsi úplný blázen hlodal můj červ ve mne . Říkal jsem si , to mě v letadle snad pustí a jestli ne , poté mám celkem solidní problém . Na letišti si po několik hodin vychutnávám sladkou nervozitu , aneb všude chodím v čas nebo ještě dřív a tentokrát jsem tu byl o pár hodin dřív . Aspoň jsem si prošel letiště a říkal jsem si , sakra to je ale Velký letiště .
Ve 12.45 jsme šli na věc. Start. Už není cesty zpět Ondro ozval se všudypřítomný červ. Neuvěřitelné se stává skutečností , letím do New Yorku . Sledoval jsem GPS mapu jak rychle mizíme z Čech . Adios Česko , uvidíme se za tři měsíce. Začetl jsem se do novin a když jsem se znovu podíval na mapu , byli jsme už na hranicích s Nizozemskem . Když tu jsem si všiml že letadlo začíná dělat oblouk . Říkám si , no co , asi je tam bouřka , tak se jí vyhýbá a znovu jsem se začetl do novin . Po pár minutách kouknu na mapu a nestačím se divit , letadlo míří zpět na německé uzemí ! "Co je ? Děláme okružní výlet nad Německem nebo co ? Jedna z letušek podávala občerstvení kousek ode mne a tak jsem si řekl , že se jí zeptám co se děje . Než ke mě došla , přišla za ní další a řekla jí : "Vracíme se do Prahy , máme problémy s hydraulikou " .Můj první let s velkým letadlem a hned tohle , fajn , co přijde dál ?
Vrátili jsme do Prahy . Hola Česko , jsem zpět . Trošku dřív , než jsem čekal , to je pravda pravdoucí . Vystoupili jsme z letadla a mysleli jsme si , že nám přijdou říct z ČSA co s námi bude dál . Ale jak se říká , kdo hodně myslí , málo ví :) Šeredně jsme se zmýlili . 45 minut jsme čekali a nic . Čekali bychom tam asi ještě hodně dlouho , kdyby se jeden z Američanů nenaštval a nevzal situaci do svých rukou . Do 30 minut jsme věděli , že nikam neletíme . Let je zrušen ! Fajn , co teď ? Poslali nás přebookovat letenky . Mají to "geniálně udělané " . 200 lidí se nahrnulo ke 4 okénkům a vznikla trochu tlačenice . Vystál jsem si 2 hodinovou frontu při níž se mi povedlo připařit ke skupince 7 lidí . K dobru na jméno ČSA musím poznamenat , že nám zajistili odvoz, ubytování a jídlo za Prahou v 3* hotelu . Při večeři s tou partou lidí jsem se dozvěděl " zajímavou" věc . Jeden kluk , Michal , ten seděl v letadle vepředu nám řekl při jídle , že když se letadlo začalo otáčet zpět na Prahu , letušky začali nandávat plovací vesty malým dětem !! Následovala pro Michala zábavná scénka , protože nás 7 ostatních ztuhlo jako kámen a dosti dlouho se nehýbali i když měli příbor před ústy a otevřenou papulu . Musel to být zábavný pohled , ale já se nesmál. Mohlo to být ještě akční . No co , zítra se to zopakujeme , pojďme se na to vyspat .