Každoročně nás vnitrozemce láká pobyt u moře a mnozí jsou ochotni šetřit na takovou rodinnou dovolenou i několik měsíců. Existují však i způsoby, jak se moře doslova přesytit a přitom zbytečně nevynaložit ani cent.  Jeden z nich vám teď vyobrazím na základě skutečných zážitků z loňského pobytu na Sardinii.

Před nějakými třemi lety, ještě na škole, jsem narazil v MF Dnes (papírové vydání iDNES, pro ty kteří by snad neznali) na článek o nízkorozpočtových aerolinkách, které za mrzký poplatek dopraví pasažéra do metropolí Evropy. Barvitý popis víkendu v šansonech Paříže či večer na gondole pod Mostem vzdechů mě zaujal natolik, že jsem se to také rozhodl zakusit. Někdy.

Druhý den ráno se probouzíme do krásného slunečného dne. Jééé, to je paráda. Balíme stan a další věci a ještě znova se fotíme u vrcholové cedule s nápisem „Umbrailpass 2503 m“.

Přijeli jsme do Skelné Huti, což už je nedaleko hranic a právě tam Lence vlítla přehazovačka do kola a ohnula se i s držákem. Podařilo se mi ji narovnat, ale už ne dát zpět do provozu, jelikož jsem ji musel předtím odmontovat. V té chvíli přišel nějaký děda a nabídl nám pomoc, že nám kolo odveze autem ke svému příbuznému a ten to prý snad opraví.